Jaké to byly spolky? Stavovské, národnostní, sportovní, náboženské, podpůrné, dobročinné, humanitní, vojenských vysloužilců, pojišťovací a mnohé další, řečeno dnešní terminologií – občanská společnost. Důležitou úlohu sehrávaly vzdělávací spolky dělnictva, ke konci 19. století organizované politickými stranami, po roce 1900 již více odborovými organizacemi. V roce 1895 bylo rozhodnuto o ustavení Dělnické akademie. Z hlediska tehdejšího dělnického hnutí byly významné: Dělnická beseda v Michli (1891-1953), Dělnický vzdělávací spolek „Rovnost“ v Nuslích (1896-1899), Vzdělávací občanský spolek „Spravedlnost“ na Pankráci (1896-1949), Národní vzdělávací beseda „Osvěta“ pro Pankrác a okolí (1897-1951), Národní vzdělávací beseda „Antonín Čížek“ pro Nusle a okolí (1898-1954), Národní vzdělávací spolek „Palacký“ pro Podolí a okolí (1898), Odborný spolek stavebních dělníků a jejich pomocníků pro Nusle a okolí (1898), Národní vzdělávací beseda dělníků a maloživnostníků pro Nusle a okolí „Sládkovská“ (1899), Odborný spolek cihlářských dělníků a spřízněných oborů v Čechách – odbočka Michle (1902), Národní sdružení českých kovopracovníků v Království českém, odbočka Nusle (1903-1939), Národní sdružení českého dělnictva truhlářského a příbuzných oborů v Království českém – odbočky v Michli a na Pankráci (1904), Spolek strojníků v Nuslích (1904-1949), Verbund den Holzarbeiter v Nuslích (1904), Zemské sdružení dělníků dlaždických a sdružených odvětví v Čechách – odbočka Michle (1905-1939).
Je nutno připomenout, že značná část pracujících se podílela na činnosti spolků uvnitř Prahy, a tak výčet není úplný. Osou politického zájmu dělnictva na přelomu století byl boj za plnoprávné politické a ekonomické postavení. Vedle odporu proti výlukám, za zkrácení pracovní doby i proti stoupající drahotě to bylo především oživení mnohaletého úsilí za všeobecné hlasovací právo.
Ke spolkové činnosti se mohly přihlásit jen ty organizace, které předložily úřadům stanovy, jež odpovídaly tehdejším zákonům, nesměly mít přímou vazbu na politické strany, které za spolky nebyly pokládány, musely každoročně hlásit 5-10 členů představenstva, musely hlásit každé své shromáždění 24 hodin předem, člen jednoho představenstva nesměl být v představenstvu jiném a další.
František Kovanda
