Nízkoprahové poradny mohou lidem pomoci vyrovnat se s traumaty

A právě v takových případech bychom neměli váhat navštívit odborníka. Až do 9. října 2009 je proto otevřeno Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, které nabízí bezplatnou a anonymní poradnu v Korkovém sále Centra sociálních služeb v Chelčického ulici 39 v Praze 3. Psychologové a psychiatři zde budou k dispozici každému, kdo se potřebuje poradit o svých duševních potížích. Poradna bude v provozu každý den mezi 13. a 19. hodinou. Objednávat se není třeba.
„Zahraniční i naše zkušenosti z různých studií ukazují, že mýtus, který odsuzuje každého, kdo potřebuje pomoc psychologa a zejména pak psychiatra, do role blázna, je stále živý. Mnoho lidí se zbytečně domnívá, že si se svými problémy musí poradit sami," říká Mgr. Barbora Wenigová, ředitelka Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. „Jejich duševní síly na to ovšem nemusí stačit. A pokud nepřijde včas odborná pomoc, mohou se tyto tzv. posttraumatické stavy změnit ve vleklé deprese a úzkosti. Dokonce nejsou výjimečné ani sebevražedné myšlenky či jednání."
Řešením jsou bezplatné a anonymní poradny - tzv. nízkoprahové - kam se není třeba předem objednávat. U nás je ale takových služeb ve srovnání se zahraničím málo. "V celé České republice jsou pouze tři krizová centra, z nichž dvě jsou v Praze a jedno v Brně." V poslední době naštěstí vznikají
i on-line poradny, kam se mohou lidé obrátit s žádostí o radu psychologů či psychiatrů. Jednou z možností je i www. stopstigma.cz, kde je kromě odborníků k dispozici také aktuální adresář služeb v celé České republice.
Jak ale máme poznat, že přišel čas na odbornou pomoc? Posttraumatická stresová porucha se nejprve projevuje například přetrvávající úzkostí, problémy s usínáním či nekvalitním spánkem, nesoustředěností. Později se nám neustále vracejí vzpomínky na to, co se stalo, vyhýbáme se situacím či místům, které tragickou událost připomínají, jsme podráždění. Posledním stadiem je apatie, lhostejnost, rezignace a také myšlenky na sebevraždu.
Posttraumatickou stresovou poruchou trpí celoživotně jedno až devět procent populace, ženy dvakrát častěji než muži. V případě živelních katastrof, mezi které patří i letošní letní povodně, onemocní přibližně 30 procent zasažených. Posttraumatická stresová porucha, která není léčena, je až v 80 procentech dříve nebo později kombinována s ústkostmi či depresí.