Čeští Sokolové na 22. sokolském sletu v Texasu

Obrovské množství zážitků přebyla každodenní setkání s československými krajany, kteří zapustili své kořeny právě v Texasu. Byla to velmi srdečná setkání. Vzpomínali na naši zem, přestože třeba do Ameriky odešli již jejich předci. Žili na rančích po generace a často neuměli česky. Bylo dojemné objíždět ranče, před nimiž se na stožárech třepotaly americké vlajky, ale v halách visely obrazy s portréty Masaryka, Tyrše, Fugnera. Všichni byli sokolové, šířili sokoslskou tradici a byli na české kořeny hrdí. V městečkách jsou postaveny sokolovny po českém vzoru, i když uvnitř jsme často viděli i cvičební nářadí, které u nás nenajdeme. A velmi nás potěšilo a dojalo, když se s námi seznamovali i Sokolové tmavé pleti.
Samotný slet začal impozantním průvodem ulicemi města Fort Worth. V čele průvodu se tyčila česká vlajka, podél ulice se tísnily davy lidí a nadšeně aplaudovaly. trochu nás zamrzelo, že skladbu, jižjsme dlouhé měsíce nacvičovali, nebudeme moci předvést na stadionu, ale v uzavřené hale. rozhodlo tak neúnavné sluce a vysoké teploty - cvičit pod širým nebem by bylo nebezpečné. Nastupovalo se za obrovského potlesku a ještě než zaněly první tóny Kmochovy skladby a my udělali první cviky podle autorky Jariny Žitné, měli jsme v očích slzy. Muži, ženy, osmdesátiletí i dvacetiletí.
právě Jarině Žitné, náčelnici světového sokolstva, a také Miroslavu Vránovi, náčelníkovi České obce sokolské, patří velký dík za zorganizování této akce. Poděkování si zaslouží i Marie Slámová, průvodkyně, která se nás v Texasu ujala a která se nám pečlivě věnovala.
                                          Libuše Dutnarová, náčelnice Sokola Pankrác