Tělocvičná jednota Sokol Praha-Podolí byla založena v roce 1892 jako součást České obce sokolské. Podolští bratři a od roku 1898 i sestry tehdy cvičili v pronajatých sálech i v provizorní dřevěné „boudě“ na dnešním Nedvědově náměstí.
Již v roce 1901 bylo ustaveno Družstvo pro postavení sokolovny. Po trpělivém shromažďování potřebných prostředků byl zakoupen pozemek v Podolské ulici a 28. října 1932 byl položen základní kámen, který je darem Sokola Děčín a pochází z rodného domu Miroslava Tyrše. Tento kámen je do dnešních dnů k vidění ve zdi vestibulu v přízemí budovy.
Velkoryse pojatá moderní budova byla postavena podle návrhu architekta Boh.Skalického. Stavba, která stála tehdy neskutečných 1 150 000 korun, byla dokončena za pouhý rok a slavnostní otevření bylo opět spojeno s výročím republiky – 28. říjnem 1933.
Dlouho se však sokolové z nové budovy netěšili. Elegantní funkcionalistická budova byla po obsazení Československa v roce 1939 zabrána a změněna na ubytovnu německé armády. Sokol byl zakázán a mnoho bratrů a sester položilo životy za návrat svobody.
Krátké šťastné období let 1945-1948 bylo naplněno prací a úspěchy. Jednota se z původních 31 zakládajících členů v roce 1892 rozrostla na více než 1000 cvičících členů.
Sokol se však stal zejména po XI. sletu v roce 1948 trnem v oku nové totalitní moci a byl postupně zlikvidován. Sokolský majetek byl zestátněn a přerozdělen. Sokolovna v Podolí spolu s hřištěm byla převzata organizací Jawa Pankrác. Podolským občanům bylo doporučeno, aby cvičili v místě svého pracoviště a naopak zaměstnanci Jawy měli chodit cvičit do Podolí.
Sokolovnu vrátil soud Dalšími reorganizacemi tělovýchovy přešly podolské sokolské nemovitosti na Spartak Praha 4. V roce 1991 obnovila tělovýchovná jednota Sokol Praha – Podolí svoji činnost.
Znova její členové začínali cvičit v pronajatých sálech a znova například i v tělocvičně základní školy na Nedvědově náměstí.
Budova sokolovny s hřištěm byla podolské jednotě vrácena až v květnu 1997 po šestiletém soudním sporu se Spartakem Praha 4 (nyní SK Praha 4) ve velmi žalostném stavu.
Sokolové přiložili ruku k dílu a přes léto upravili zanedbanou a zchátralou budovu tak, že ještě v roce 1997 mohlo téměř 500 členů začít cvičit ve svém. Postupně bylo vybudováno hygienické zázemí v celé budově a obnoveny všechny cvičební sály.
S obrovským nadšením všech členů se podařilo 28. října 1998 uspořádat 1. Sokolskou akademii. Na novém průčelí sokolovny se po dlouhých letech při této příležitosti opět rozevlála sokolská vlajka.Tato událost se stala důstojnou oslavou 65. výročí otevření sokolovny.
V posledních 10 letech pokračovala rekonstrukce sokolovny. Byla vyměněna většina oken, zbývající byla opravena a nalakována a vzhledem k tomu, že při každém dešti zatékalo do cvičebních sálů, bylo nutné opravit mimo pořadí i celou střechu budovy. Došlo k výměně většiny cvičebního nářadí a načiní, které bylo navíc doplněno mnohými novinkami tak, aby byly plně uspokojeny potřeby postupně se rozrůstající členské základny.
Sokolové se zasadili o zkrášlení nejbližšího okolí sokolovny a v současné době usilují o přeměnu přilehlého hřiště na víceúčelovou sportovní plochu, která by sloužila širokému využití všem podolským občanům. V dnešní době má tělocvičná jednota Sokol Praha – Podolí 653 cvičících členů v 19 oddílech všech věkových kategoriích.
Na závěr by se možná hodilo předběhnout poněkud čas a prozradit, že dárkem všem členům bude zbrusu nový cvičební sál v přízemí budovy, který bude malým překvapením na této akademii. Tento sál vznikl přestavbou zastaralých již nevyhovujících šaten.