Počet automatů v pražských ulicích klesl celkově o cca sto tisíc přístrojů

Vaše organizace se regulaci hazardu věnuje osmým rokem. Jak vnímáte současný stav a vývoj v oblasti jeho regulace?

Vnímám dvě roviny. První je pozitivní – počet automatů v pražských ulicích klesl od počátku naší činnosti z 16500 na zhruba 3900 přístrojů, celkově o cca sto tisíc, zlepšila se kontrola a vymáhání povinností provozovatelů, zvýšila se dostupnost a částečně i financování prevence a léčby závislých. Druhá rovina je spíše negativní. Nedílnou součástí regulace měl být i tzv.registr hráčů, který se zatím, zejména díky torpédování tendru ze strany hazardníků, nepovedlo vysoutěžit. Dále tak mohou a roky budou moci „hrát“ i ti, kteří pobírají sociální dávky atd. Řada politiků to ani neví a skáče lobbistům hazardu na lživé argumenty, že dnes je hazard bezpečnější a díky registru jej nemohou provozovat sociálně slabí, nebo věří tomu, že se situace s registrem hráčů v dohlednu vyřeší. Nevyřeší. Bude to trvat v nejlepším případě 3 roky. Do té doby se také může podařit prolobovat jeho odstranění z legislativy.

Co si myslíte o současné regulaci hazardu v Praze a zdá se vám dostatečná?

Neexistuje jednoznačná a jednoduchá odpověď. Praha je velmi specifická a prosazení jakékoli razantnější regulace bylo jakýmsi uměním možného. Proces nebyl o mnoho snazší než po letech prosadit změnu hazardní legislativy. Praha měla na svém hazardním vrcholu v roce 2010 16.500 automatů na 1600 místech. V porovnání s tím je nyní povolených 101 míst s 2-3 tisíci automaty velký posun, ale města jako Vídeň mají takových míst kusový počet. 101 „kasín“ Praha jistě nepotřebuje.

Budete usilovat o další zpřísnění a omezení hazardu v Praze?

Do budoucna jistě ano. Nyní považuji za nejrozumnější zachování „statusu quo“, kdy může ministerstvo financí zrušit zbytek proti vyhlášce jdoucích povolení. Další regulační kroky bych nechal na příštím vedení města. Blíží se volby a na poslední chvíli dělané regulační kroky by zaváněly předvolebním populismem. Navíc jsou snahy o otevírání hazardní vyhlášky vždy s otazníkem okolo korupčních vlivů. Každý, kdo se v hazardní tématice a politické realitě Prahy pohybuje, ví, že otevření této vyhlášky je určité otevření Pandořiny skřínky. Pod sebepěkněji „zabalenou“ snahu o regulaci počtu heren se dá schovat právě jen snaha o otevření Pandořiny skřínky, které může dopadnout výrazným navýšením počtu provozoven.

Po Praze sice viditelně ubylo hazardních provozoven, ale řada z těch, které by měly být dávno zrušeny, nadále funguje. Jak je to možné?

Dlouhodobě je problém v nefunkčnosti rozkladové komise ministra financí. Žádnému z ministrů se s tím nepodařilo pohnout. Chtějí-li pražští politici efektivně přispět k rušení dalších hazardních provozoven, mohou s námi vyvíjet tlak na ministerstvo financí, aby stávající povolení rušilo v druhé instanci rychleji. V první instanci odebírání povolení zvládají dobře a zpravidla do 3 měsíců od zahájení řízení. Na rozkladové komisi ale někdy povolení leží i 3 roky. Myslet si o tom můžeme „své“. Za spolek zvažujeme žalobu pro nečinnost na dlouhý seznam povolení v Praze i po celé ČR.

O dalších regulačních krocích tedy chcete jednat s příštím vedením Prahy? Kam by se regulace měla ubírat?

Hodně záleží na výsledku voleb. Můj dlouhodobý názor na ideální stav hazardu v Praze je, že by stačil jednotkový počet luxusních kasín, ideálně na jednom soustředěném místě nebo v kvalitních hotelech, pro víceméně zahraniční klientelu nebo hráče z vyšší třídy, jimž hazard nezpůsobuje sociální katastrofy. Těmto způsobům regulace háže klacky pod nohy zvláštně fungující Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Dovedu si tak představit i variantu, že Praha hazard zakáže zcela. To je nekonfliktní varianta, je to jednoznačné právo jejího zastupitelstva. Volby ukážou rozložení sil k jednotlivým variantám.